Improvizace - výukový blok

26.11.2018

 Dramatická výchova - IMPROVIZACE

(C) Jaroslav Hejnic, 2018

1. ROČNÍK - ZÁKLADY IMPROVIZACE

1. setkání

Kdo jsi, co jsi - Improvizační hra na úvod
Učitel hraje na piáno/pouští hudbu. Děti tancují, lehají si, dělají různé vylomeniny. V určitý moment skončí a řekne štronzo. Děti se zastaví v pohybu. Učitel zadá téma, děti říkají, kdo, nebo co jsou v určitém pohybu.
Témata:

  • vobchodě

  • v cukrárně

  • v nemocnici

  • v padajícím letadle

Pravidla pro improvizaci

1) Hrajeme tady a teď.
Když máme plán a někdo ho změní, zrušíme plán a využijeme toho, co je nově ve hře.
Příklad - Někdo rozehraje improvizaci, že mu chutná polévka a to tak, že sní i lžíci. Dostane strach, aby lžíce neublížila hadovi, kterého snědl před tím.
Někdo mezitím dostane plán - had bude ovládat tělo člověka. Jenže improvizátor jde mezitím na záchod a hada vykaká. Nezbývá, než se smířit se situací a vymýšlet něco jiného. Třeba, že ten had chce sníst nás.2) Neříkej ne
Neodmítej situaci, která je ve hře. Když už tam jednou je, zkus ji využít. Příklad: Dostanete téma - zuby. Někdo si začne čistit zuby, přijde druhý člověk, ten si přestane čistit zuby a začne se česat. To je špatně, zkuste rozehrát situaci se zubama.

3) Jak vstoupit do situace
Když nevíš, začni dělat jakýkoliv pohyb, který tě napadne. Sleduj ho. Většinou tě sám dovede, kam budeš potřebovat. Když ne, určitě se najde někdo, kdo ti pomůže :-)

4) Téma improvizace
Téma zadávají děti. Jedná se o jedno až dvě slova. Herec může dvě témata odmítnout, třetí musí přijmout. Nesmí se vracet k odmítnutým tématům.

Improvizační kategorie: Střídačka

Na jevišti je jedno dítě a rozehrává příběh. Po určité chvíli ho může další dítě stopnout a pokračovat v příběhu. Dítě může hrát i více rolí, musí však zcela zřetelně rozlišovat, koho právě hraje.

2. setkání

Kdo jsi co jsi

  • v lese

  • na diskotéce

  • v jakékoliv pohádce

  • na farmě


Prskavka
Každé dítě má na improvizaci jednu minutu, nikdo ho nestřídá. Prskají z něj nápady, které realizuje. Učitel oznamuje ubíhající čas - Půl minuta do konce, 15 vteřin do konce.
Následuje rozbor, co pro koho zajímavější, zda střídačka, nebo prskavka a proč...

3. setkání

Kdo jsi, co jsi

  • v bance - přepadení

  • ve škole o přestávce

  • v kuchyni

  • na fotbalovém zápase


Prskavka ve dvojicích

Dvojice má minutu na jednu improvizaci. Situaci rozehrává jeden ze dvojice, druhý se přidává ve chvíli, kdy vidí, kam se příběh ubírá. Do situace se přidává nejpozději po půl minutě. Každé dítě si zkusí jednou situaci rozehrát.

4. setkání

Kdo jsi, co jsi

  • v rybníce

  • ve válce

  • v restauraci

  • v horovém filmu

Střídačka

Vracíme se ke střídačce. Při čtvrtém setkání se nestopují děti, ale učitel. Zadání je "vejít do situace se záměrem". Tzn. nejdu do improvizace jenom proto, že chci být na jevišti, ale v hlavě mi běží plán, jak chci v improvizaci pokračovat - chci přinést něco nového. Učitel stopuje až ve chvíli, kdy vidí, že dítě vneslo do improvizace nový prvek, nebo když je dítě na jevišti zcela bezradné.

5. setkání - Zkoušky


Kdo jsi, co jsi

  • v trávě

  • ve vesmíru

  • na dětském hřišti

  • na letní dovolené

Improvizace - Prskavka v jedné minutě.

2. - 4. ročník

Ostatní ročníky jedou podle stejného plánu jako první ročník, ale nastavujeme vyšší obtížnost podle vyspělosti skupiny, vymýšlíme nová témata na hru "Kdo jsi, co jsi", ale můžeme nechat i stávající, děti hledají nové možnosti vyjádření.

Kdo jsi, co jsi

První dvě setkání necháme na základních pravidlech. Další setkání ztížíme o zadání, kdy všichni musí reagovat na první dítě. Např: Když je téma "Přepadení v bance", ostatní musí vzít v potaz to, že první dítě řeklo, že je zloděj, který právě vyhodil trezor do povětří. Děti se musí orientovat v čase i prostoru - nemohou říct, že jsem se člověk, který právě zneškodňuje dynamit, protože ten už vybouchl. Stejně tak nemohu říct, že jsem člověk kryjící se za přepážkou, když jiné dítě oznámilo, že je za přepážkou, která je na úplně jiném místě.

Improvizační cvičení

Starší ročníky už za sebou mají blok "Práce s příběhem". Vědí jak funguje zápletka, co je to pointa, jak funguje výstavba dramatické situace. Jednotlivé improvizace s dětmi rozebíráme a snažíme se dojít k tomu, co se povedlo a co by mohlo fungovat lépe, kdyby nás v té chvíli napadlo, že... .
Nastane-li vhodná chvíle a situace směřuje k určité pointě, může učitel zastavit hru a vyzvat jednotlivé herce, ať zkusí improvizaci dopointovat dle svého uvážení.